Historie města Otrokovice

Tvrz, lovecký zámeček a sýpka v Otrokovicích

   V místech dnešní restaurace „Sýpka“ na severním konci náměstí 3. května až do 70. let minulého století stávala skupina objektů, tvořících od dob raného novověku historické centrum Otrokovic.

    Nejstarší stavbou na tomto místě byla otrokovická tvrz poprvé připomínaná v roce 1576, která se po osamostatnění zdejšího panství stala nejenom střediskem feudální správy, ale zpočátku bývala i sídlem jeho šlechtických majitelů. Tuto nepříliš velkou a patrně jen lehce opevněnou stavbu nechal vybudovat rytíř Burian Tetour z Tetova na přelomu 60. a 70. let 16. stol., když prodal část malenovického panství a sám si ponechal jeho západní díl. Podle pozdějších zpráv se jednalo o kamennou budovu o 30 oknech a 10 dveřích doprovázenou koňskými stájemi, poblíž které se ještě nacházel panský dvůr a pivovar. Tato tvrz se stala centrem menšího panství, k němuž patřila ves Otrokovice s mlýny a rybníky, vsi Kvítkovice a Sazovice, zaniklé vsi Bunějov a Kozinec a příslušné lesy a pozemky. Dalšími vlastníky byli po roce 1575 Kokorští z Kokor, od roku 1610 luteránští majitelé Zlína Cedlarové z Hofu, po bitvě na Bílé hoře Podstatští z Prusinovic a od roku 1641 krátce rod z Althanu. Poté co jsou Otrokovice prodány Janu hraběti z Rottalu a připojeny k napajedelskému panství, význam tvrze upadá. Poslední zmínka o ní je z roku 1750, vyznačena je na řadě nejstarších map Moravy.
    Za vlády poslední majitelky z rodu hrabat z Rottalu - Marie Anny provdané za Quidobalda hraběte z Dietrichštejna byla před rokem 1767 v těchto místech postavena velká barokní sýpka a v jejím sousedství lovecký zámeček. Nejasné je, zda bylo ve stavbě zámečku použito zdivo bývalé tvrze (což se zdá pravděpodobné) nebo zda byla do základů zbořena. Obdélníkový patrový zámeček krytý sedlovou střechou byl postaven z kamene, omítnutý, s okny v patře zvýrazněnými jednoduchými šambránami; měl 7 místností, kapli a byl vybaven k příležitostnému pobytu napajedelského panstva. Tomu sloužil zvláště při pravidelných honech konaných v rozlehlých lužních lesích, které se tehdy rozkládaly na sz. od Otrokovic podél neregulované řeky Moravy pod příznačným názvem Bahňák.

tvrz.jpg, 37kB
Jeden ze vzácných pohledů na Lovecký zámeček v Otrokovicích a barokní sýpku v pozadí; stav ve 2. pol. 20. stol.

V sousedství zámečku stála hájovna a v dominantní poloze velká sýpka. Tento celek pak doplňoval panský dvůr. Vzhledem k tomu, že Otrokovice leží jak geograficky (Hornomoravský úval) tak etnograficky (Haná) v oblasti, kterou je možno nazvat obilnicí Moravy, byla výrazná, z cihel postavená a barevně omítaná panská sýpka jakýmsi symbolem předindustriální obce. Podlouhlá dvoupatrová stavba krytá sedlovou střechou měla jednoduchou barokní fasádu členěnou lizénami a v přízemí v omítce vyznačené kvádrování. Do všech stran směřovala typická ležatá sýpková okna, jež spolu s vchody zvýrazňovalo jednoduché kamenné ostění.
Pod celým areálem se nacházely sklepní prostory a chodby, zčásti dodnes dochované v objektu restaurace. Všechny tyto objekty nacházející se ve značně zchátralém stavu byly totiž před rokem 1977 jako „poslední pozůstatky feudalismu v Otrokovicích“ asanovány.

zpět na průvodce

zpět na další články