Název města

    Původní jména obou obcí jsou slovanská, patronymická. V případě Otrokovic je kořenem staroslovanské „otrok“, znamenající člověka bezprávného - otroka, ale také člověka před dosažením právní dospělosti - dítě (např. dodnes ve slovinštině „otrok“ = dítě). Koncovka -ice je typická pro neopevněné slovanské vesnice raného středověku. V době vzniku názvu se tedy mohlo jednat o osadu v držení neplnoletého feudála. Na Slovensku v Nitranském kraji se nacházejí podobně pojmenované obce: Horné a Dolné Otrokovce.

    V případě Kvítkovic je kořenem staročeské „Kwietek“, počeštěné románské jméno Quide a mohlo se tedy jednat o osadu v držení jistého Kvítka, Květka nebo Kvída. První zmínka o Kvítkovicích u Otrokovic je z roku 1350; ves se tehdy jmenovala Květkovice.

    Název Baťov byl odvozen od zakladatele této tovární a obytné čtvrti - podnikatele Tomáše Bati, který zde při letecké havárii v r. 1932 nakonec i zahynul. Poprvé je uveden již v regulačním plánu F. L. Gahury z roku 1930. Původně se tak nazývala nová část Otrokovic postavená v tratích Menšov a Bahňák, v letech 1939-1946 pak název platil pro celou obec. Podobně vznikly mj. také názvy Batizovce (dnes Svit) a Baťovany (dnes Partyzánske) na Slovensku. Ve své době se užíval slogan: Baťov - nejmladší československé město. Dnes se používá neoficiálně, ale běžně pro čtvrť Bahňák.

junkers-colapse.jpg, 12kB
Havárie letadla Junkers, při níž zahynul Tomáš Baťa.

    Název Gottwaldov, jehož byly Otrokovice i Kvítkovice několik let součástí je odvozen od jména prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda, který si jej nechal nadělit ke svým 52. narozeninám.

Vývoj názvu

  • 1141 Otrocouicih
  • 1350
    • Otrocowicze
    • Kwyetcowycz
  • 1355 villa Otrocowicz
  • 1372 Witkowicz
  • 1406
    • villa Otrockowicze
    • villa Kwyetkowicze
  • 1466
    • Wotrokowicz
    • Kwyetkowicz
  • 1480 Otrokowicze
  • 1633, 1671, 1751 Otrokowitz
  • 1671 Kwitkowitz
  • 1708 Otrotkowitz
  • 1720 Kwietkowitz
  • 1829 Ottrokowitz
  • 1846 Kwitkowice
  • 1854
    • Otrokovice
    • Kvítkovice
  • 1939-1946 Baťov (1939-1945 Otrokowitz/Baťov)
  • 1949-1954
    • Gotwaldov XI-Otrokovice
    • Gotwaldov X-Kvítkovice
  • 1960-1964 Otrokovice-Kvítkovice
  • od 1964 Otrokovice

Symboly města

Znak

    Heraldický znak pro reprezentativní potřeby nového města byl navržen otrokovickým výtvarníkem Vladimírem Doleželem a po doporučení Komisí pro otázky znaků měst při Archivní správě Ministerstva vnitra ČSR schválen Městským národním výborem 12. 10. 1970. Graficky velmi pěkně kombinuje lipový list symbolizující Otrokovice a krojidlo značící Kvítkovice. Vychází tak z tradičních znamení obou obcí, jichž se dříve užívalo na obecních pečetidlech a razítkách. V případě Otrokovic to byl listnatý strom na trávníku, v 18. a 19. stol. znázorňovaný ještě obvykle jako jabloň, později jako lípa. Kvítkovice zase užívaly znamení krojidla, důležité součásti pluhu zasazené před radlici. Tinktury znaku jsou modrá a stříbrná (obvykle znázorňovaná jako bílá) snad na připomenutí, že Otrokovice leží na soutoku řek Moravy a Dřevnice.

popis znaku: ve dvakrát modro-stříbrně polceném štítě vpravo přes dvě pole lipový list opačných tinktur stopkou dolů; vlevo stříbrné krojidlo ostřím dolů a doprava.

oce.jpg, 29kB 1769.jpg, 41kB 1929.jpg, 54kB
Znak města Otrokovice navazuje na tradiční symboly obou původních obcí.

Prapor

    Prapor města vycházející z podoby znaku a se stejnou symbolikou byl navržen zastupitelstvem města 13. 7. 1999, schválen odborným podvýborem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a udělen 4. 6. 2001.

popis praporu: list o poměru 2:3 se třemi svislými pruhy, modrým, bílým a modrým; přes oba pruhy v žerďové a střední části lipový list opačných barev stopkou dolů, ve vlající části bílé krojidlo ostřím dolů a doleva.

oce-flag.jpg, 25kB
Modrobílý prapor města vlaje dnes při slavnostních příležitostech na veřejných místech a budovách.

nahoru


Poslední aktualizace: 14. 11. 2017

©

design & texts František Ovesný
 
Terra-Moravia.jpg, 5,5kB