Historie města Otrokovice
Název města
Původní jména obou obcí jsou slovanská, patronymická. V případě Otrokovic je kořenem staroslovanské „otrok“, znamenající člověka bezprávného - otroka, ale také člověka před dosažením právní dospělosti - dítě (např. dodnes ve slovinštině „otrok“ = dítě). Koncovka -ice je typická pro neopevněné slovanské vesnice raného středověku. V době vzniku názvu se tedy mohlo jednat o osadu v držení neplnoletého feudála. Na Slovensku v Nitranském kraji se nacházejí podobně pojmenované obce: Horné a Dolné Otrokovce.
V případě Kvítkovic je kořenem staročeské „Kwietek“, počeštěné románské jméno Quide a mohlo se tedy jednat o osadu v držení jistého Kvítka, Květka nebo Kvída. První zmínka o Kvítkovicích u Otrokovic je z roku 1350; ves se tehdy jmenovala Květkovice.
Název Baťov byl odvozen od zakladatele této tovární a obytné čtvrti - podnikatele Tomáše Bati, který zde při letecké havárii v r. 1932 nakonec i zahynul. Poprvé je uveden již v regulačním plánu F. L. Gahury z roku 1930. Původně se tak nazývala nová část Otrokovic postavená v tratích Menšov a Bahňák, v letech 1939-1946 pak název platil pro celou obec. Podobně vznikly mj. také názvy Batizovce (dnes Svit) a Baťovany (dnes Partyzánske) na Slovensku. Ve své době se užíval slogan: Baťov - nejmladší československé město. Dnes se používá neoficiálně, ale běžně pro čtvrť Bahňák.
Havárie letadla Junkers, při níž zahynul Tomáš Baťa.
Název Gottwaldov, jehož byly Otrokovice i Kvítkovice několik let součástí je odvozen od jména prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda, který si jej nechal nadělit ke svým 52. narozeninám.
Vývoj názvu
- 1141 Otrocouicih
- 1350
- Otrocowicze
- Kwyetcowycz
- 1355 villa Otrocowicz
- 1372 Witkowicz
- 1406
- villa Otrockowicze
- villa Kwyetkowicze
- 1466
- Wotrokowicz
- Kwyetkowicz
- 1480 Otrokowicze
- 1633, 1671, 1751 Otrokowitz
- 1671 Kwitkowitz
- 1708 Otrotkowitz
- 1720 Kwietkowitz
- 1829 Ottrokowitz
- 1846 Kwitkowice
- 1854
- Otrokovice
- Kvítkovice
- 1939-1945
- Otrokowitz/Baťov
- Kwitkowitz/Kvítkovice
- 1939-1946 Baťov
- 1949-1954
- Gotwaldov XI-Otrokovice
- Gotwaldov X-Kvítkovice
- 1960-1964 Otrokovice-Kvítkovice
- od 1964 Otrokovice
Symboly města
Znak
Heraldický znak pro reprezentativní potřeby nového města byl navržen otrokovickým výtvarníkem Vladimírem Doleželem a po doporučení Komisí pro otázky znaků měst při Archivní správě Ministerstva vnitra ČSR schválen Městským národním výborem 12. 10. 1970. Graficky velmi pěkně kombinuje lipový list symbolizující Otrokovice a krojidlo značící Kvítkovice. Vychází tak z tradičních znamení obou obcí, jichž se dříve užívalo na obecních pečetidlech a razítkách. V případě Otrokovic to byl listnatý strom na trávníku, v 18. a 19. stol. znázorňovaný ještě obvykle jako jabloň, později jako lípa. Kvítkovice zase užívaly znamení krojidla, důležité součásti pluhu zasazené před radlici. Tinktury znaku jsou modrá a stříbrná (obvykle znázorňovaná jako bílá) snad na připomenutí, že Otrokovice leží na soutoku řek Moravy a Dřevnice.
popis znaku: ve dvakrát modro-stříbrně polceném štítě vpravo přes dvě pole lipový list opačných tinktur stopkou dolů; vlevo stříbrné krojidlo ostřím dolů a doprava.
Znak města Otrokovice navazuje na tradiční symboly obou původních obcí.
Prapor
Prapor města vycházející z podoby znaku a se stejnou symbolikou byl navržen zastupitelstvem města 13. 7. 1999, schválen odborným podvýborem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a udělen 4. 6. 2001.
popis praporu: list o poměru 2:3 se třemi svislými pruhy, modrým, bílým a modrým; přes oba pruhy v žerďové a střední části lipový list opačných barev stopkou dolů, ve vlající části bílé krojidlo ostřím dolů a doleva.
Modrobílý prapor města vlaje dnes při slavnostních příležitostech na veřejných místech a budovách.
Poslední aktualizace: 9. 8. 2019
©
design & texts František Ovesný
